zpět k první stranu
Heinzova článku v němčině

Známková galerie českého a slovenského grafického umění



ŽIVOTOPIS



BOHUMIL HEINZ
český grafik a rytec poštovních známek
narozen 9. května 1894 v Rakovníku, zemřel 22. května 1940 v Praze

návrh a rytina Bedřich Housa
den vydání:
18. prosince 1984, MiNr. 2796, k 90. narozeninám umělce




Antonín Dvořák
MiNr. 329, 21. listopadu 1934
první Heinzova známka




Republika
pamětní známka k
20. výročí Československa
rytina Bohumil Heinz
podle návrhu Maxe Švabinského
MiNr. 405, 15. prosince 1938

poslední Heinzova známka
pro Československa
Po škole Bohumil Heinz sbíral první umělecké zkušenosti na keramické škole v Bechyni, kterou však musel opustit po vypuknutí první světové války, jíž se účastnil jako voják na frontě v Rusku a v Itálii. Po válce se začal učit jako figurální malíř na umělecké škole prof. Schussera, po jednoročním studiu u Vratislava Huga Brunnera a později i u Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde se poprvé setkal s grafikou. Řemeslo rytce se ale učil u "otce" českého rytecké umění, u Eduarda Karla, který - podle Heinzových výroků - měl největší vliv na jeho uměleckou práci a se kterým Heinz za svého celého života zůstával těsně spojen.

V roce 1922 byl jedním ze dvou studentů, kteří dostali měsíční stipendium státní banky 300 Kčs. Tímto způsobem pracoval už jako student příležitostně pro Státní tiskárnu cenin. Ačkoli tvořil mnoho děl, přesto byl dlouho přehlížen, protože Státní tiskárna cenin již měla vynikajícího rytce, a to Karla Seizingera. Proto Heinz zahájil v roce 1932 kontakt se známou anglickou tiskárnou Thomas De La Rue & Co. Londýně. Od té doby dostával pravidelné objednávky, které mu byly posílány poštou spolu s deskami, na které musel rýt. Vedle toho nadále navrhoval a ryl poštovní známky a ucházel se s nimi u pošty československé. V té době je mezi jiným nevydaný konkurenční návrh k Seizingerová známce s portrétem Miroslava Tyrše z roku 1932 a další návrh s portrétem Bedřicha Smetany, který byl vydaný na známce teprve po válce.

Jeho činnost v souvislosti s bankovkami patrně nebyla příliš oceněna Maxem Švabinským, který byl často odpovědný za návrhy bankovek. Proto postoupil Heinzovi zejména známkové rytiny. Ale trvalo to až do roku 1934, než byla jedna z jeho rytin vydána na známce. Toto vydání ukazuje portrét hudebního skladatele Antonína Dvořáka. I přesto Heinz miloval zvláště rytiny bankovek, které i sbíral a měl zejména staré Americké bankovky a bankovky z carského Ruska. Sbírání poštovních známek nepřikládal velký význam, byly pro něho zajímavé jen z grafického a ryteckého hlediska.

Kritika však jeho poštovní známky oslavovala s nadšením. Od roku 1934 až do konce první Československé republiky vytvořil celkem 23 různých poštovních známek, dva aršíky a 7 rytin pro kupóny. V době Protektorátu vytvořil dalších 10 známek s krajinnými motivy.

Těchto 6 roků usilovné rytecké práce postačilo k tomu, aby se stal nesmrtelným. Mnoho lidí uznávalo jeho díla jako absolutní vrchol československého ryteckého umění. A konečně byl i akceptován jako partner Maxe Švabinského, který rozhodoval o poštovních rytinách země. Poslední poštovní známka Bohumila Heinze pro Československo k 20. výročí založení republiky v roce 1938 je pokládaná za nejlepší příklad této spolupráce. Jeho časná a náhlá smrt po návštěvě v Národním divadle v Praze zabránila další spolupráci s mistrem a i další tvorbě vynikajících rytin.

Po válce ještě byly na známce vydány dvě z jeho do té doby nevydaných rytin, a to "Bedřich Smetana" v roce 1949 a "Karlův most" v roce 1953. V roce 1984 byl uctěný známkou k 90. výročí svého narození. Česká republika již také dvakrát uctila jeho dílo v sérii "Tradice české známkové tvorby", a to v roce 2000 motivem "Masaryk s dítkem" a v roce 2002 alegorickým zobrazením "Republika" dle návrhu Maxe Švabinského.